Co dělat, když hoří? Vážná situace si žádá radikální řešení!
Mezilidská solidarita je ve stávající situaci nezbytná, jsou ale nutná i rychlá, systémová řešení. Pro omezení ničivých dopadů pandemie koronaviru je nutné učinit mnoho opatření, jak na úrovni nás jako jednotlivců, tak i byznysu a státu, které jsou nezbytné, má-li se zabránit sociálnímu rozkladu společnosti.
Je třeba, aby vláda zavedla:
1. Nepodmíněný základní příjem po dobu pandemie
Výpadek příjmů v důsledku zavírání pracovišť zasáhne značnou část populace. Současný systém podpory ze strany státu bude v takové situaci naprosto nedostačující a především ti nejslabší jím budou propadávat.Dá se očekávat, že půjde především o lidi, kteří doposud pracovali na prekarizovaných pozicích – hlavně tzv. dohodáři (lidé pracující na DPP či DPČ), dále „živnostníci“ pracující z donucení na švarcsystém nebo agenturní zaměstnanci. A zapomínat by se nemělo ani na lidi pracující bez smlouvy (mezi nimi je mnoho studentů, kteří si zaměstnáním za barem a podobným pracem vydělávají na svá studia) ne proto, že by chtěli nutně obírat stát na daních, ale proto, že pro ně jiná práce není dostupná.
Tito všichni jsou zpravidla mezi prvními, kdo je ze dne na den propuštěn, když se omezuje provoz firem. Jim a jejich rodinám se teď nebude dostávat peněz na zaplacení nákladů na bydlení a další základní potřeby. Ze statistických šetření přitom víme, že téměř každá čtvrtá domácnost nemá úspory, které by jí dovolily uhradit neočekávaný výdaj ve výši 10 tisíc Kč, resp. že by se bez problémů vyrovnala se srovnatelným výpadkem příjmů. Skoro pětina obyvatel ČR pak spadá do třídy, již sociologové nazvali „strádající“ – jde o lidi, kteří nemají vedle ekonomického kapitálu ani jiné zdroje, které by jim umožnily řešit nastupující krizovou situaci – nemají kontakty a vazby na lidi, kteří by jim mohly pomoct, ani potřebné znalosti a neorientují se v systému.Přístup k vyřízení podpory z obvyklých sociálních systémů navíc bude nyní stížený. Úřady práce mohou být doslova zavaleny žadateli o podporu, což jednak povede k tomu, že personálně poddimenzované úřady nebudou zvládat žádosti vyřizovat, jednak to zvýší koncentrace lidí, jež je vystaví riziku šíření viru. Nepomůže ani nově zřízená možnost vyřizovat žádosti elektronicky, která předpokládá, že žadatelé a žadatelky mají přístup k internetu, tiskárně a skeneru. To je další důvod, proč je na místě dočasné zavedení nepodmíněného příjmu, nárok na nějž není třeba složitě dokládat množstvím potvrzení.Základní příjem zajistí, že nikdo nezůstane nebude vedle obav z nakažení vystaven strádání a nejistotě. V některých zemích je v reakci na pandemii již zaveden. Hong Kong poskytne všem zhruba sedmi milionům svých dospělých obyvatel po 1280 amerických dolarech. Také v Itálii bude v březnu vyplaceno 600 eur každému živnostníkovi a sezónním pracujícím. Dokonce i Trump plánuje rozdávat 1000 dolarů každému občanu.Nikdo by neměl být ponechán na holičkách!Více k tématu nepodmíněného základního příjmu v době pandemie si můžete přečíst třeba tady.
2. Rizikový příplatek pro pracující v pečujících a zdravotnických profesích
Lidé v první linii musí být za svou práci náležitě odměneni! Nejen že lékařky, záchranáři, sestry, ale i sociální pracovníci, pečovatelé, prodavači, uklízečky a jiní nemohli uposlechnout výzev, aby zůstali doma, a začít pracovat v režimu home-office. Vykonávají práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení zdraví a života nebo obtížnými pracovními režimy. Nárok na zvlášní příplatek by měli mít nejen lidé ve zdravotnictví, ale i ostatní exponovaní zaměstnanci. Současný systém celkově nedoceňuje péči. Lidé, kteří se starají o naše zdraví a základní potřeby a hlavně pečují o ty nejpotřebnější mezi námi, jsou špatně finančně ohodnocení a jimi vykonávaná práce je často znevažována. To je výsměch! Podpořme je finančně! Dejme jim jasně najevo, že si jejich práce vážíme!
3. Pozastavení splátek úvěrů na bydlení, hypoték a placení nájmu
Krize bydlení si při pandemii nedává pauzu, naopak – výpadek příjmu ohrozí nájemníky i lidi splácející hypotéku. Není možné, aby si člověk musel vybírat, jestli si koupí jídlo, nebo zaplatí nájem nebo splátku. Na ulici by neměl skončit nikdo, pandemie nepandemie. Lidem, kteří se dostali do finančních potíží kvůli koronaviru, se musí umožňovat odložení spláceni hypoték anebo nájmu po dobu pandemie. Stejně tak se nesmí stávat, aby v době pandemie docházelo k odpojování vody, elektřinu či plynu domácnostem.České banky se zatím pevně nerozhodly a přesné parametry nejsou známé. Odložení plateb a neodpojování od energií už oznámil například ČEZ. I kdyby se po dobu pandemie tolerovalo neplacení nájemného a služeb spojených s bydlením (umožnilo se jejich splacení později), ztratí lidé pobírající doposud příspěvek na bydlení nárok na tuto dávku, takže v dalším období nebudou schopni náklady na bydlení platit a budou čelit riziku ztráty bydlení.) Bydlení je právo a obzvlášť v době pandemie nesmí být nikdo připraven o střechu nad hlavou.V souvislosti s koronavirovou pandemií zveřejnila svých 15 požadavků také Evropská akční koalice za právo na bydlení a na město.
4. Zastavení všech exekucí
Zpomalení ekonomiky dopadne drtivě na ty, kteří se ocitli v dluhové pasti. Exekuce často zatlačily lidi do šedé ekonomiky. Nevyplatí se jim totiž pracovat legálně. A právě lidé bez smlouvy přicházejí o práci (a tedy o příjmy) mezi prvními. Připomeňme, že počet lidí, proti kterým je vedena exekuce, přesahoval v loňském roce 820 tisíc lidí. Polovina z toho se přitom potýká s více než třemi exekucemi a podle sociologů nemají – pokud se nic zásadního nezmění – naději na návrat k běžnému životu. Zastavení exekucí byla nutnost i před pandemií. Nejvetší exekutorský úřad v ČR v Přerově do odvolání ruší výkon mobiliárních exekucí (tedy zabavování movitých věcí). Nepřerušují ale exekuce příjmů. Navíc to udělali hlavně kvůli ochraně svých pracovníků. Je na čase jednou provždy skoncovat s hanebným exekučním byznysem!
5. Regulaci cen zdravotnického materiálu a základních potravin
Na lidské bídě se někteří snaží zbohatnout a nabízí nezbytné zboží (včetně respirátorů a dezinfekčních gelů) za přemrštěné ceny. Nikdo nesmí profitovat na zranitelnosti ostatních!
6. Částečnou amnestii
V přeplněných věznicích hrozí zvýšené riziko šíření viru. Prostřednictvím pracovníků ostrahy věznic se pak virus může šířit mezi širokou populaci. Propuštění lidí odsouzených za méně závažnou, nenásilnou trestnou činnost by toto riziko zásadně snížilo. Zároveň je český systém známý tím, že posílá do vězení i lidi, kteří by v jiných zemích odešli s alternativním trestem (vč. lidí odsouzených za neplacení výživného, drobné krádeže či tzv. nedbalostní trestné činny). ČR tak patří dlouhodobě mezi státy s největším počtem vězňů na 100 tisíc obyvatel. V 35 věznicích je aktuálně drženo více než 21 tisíc vězňů (kapacita zařízení je tak o více než tisícovku osob překročena). Je na čase to změnit. Amnestii je samozřejmě třeba doprovodit zajištěním vhodného bydlení pro ty, kteří se nemají kam vrátit, a pomocí se zajištěním příjmů (viz požadavky 1 a 7).
7. Dočasné ubytování pro lidi v bytové nouzi v aktuálně prázdných Airbnb bytech a hotelech
Lidé bez domova jsou jednou z nejvíc ohrožených skupin. Kvůli špatné stravě, nedostatku spánku a neustálému stresu mají sníženou imunitu. Nemají navíc možnost si pravidelně mýt ruce, ani možnost zajistit si ochranné pomůcky (roušky, antibakteriální gel). Také zdravotní péče je pro ně mimořádné špatně dostupná. Zatímco většina jiných lidí mohla uposlechnout nyní hojně opakované rady „zůstat doma“, zhruba 17 tisíc obyvatel ČR žádný domov nemá (žijí na ulici). V případě, že by jim byla uložena domácí karanténa, nemají kam jít. Budování provizorních stanových lágrů (navíc v situaci, kdy se silně ochlazuje), není možné považovat za řešení. Ohroženy jsou i další (deseti) tisíce lidí, kteří žijí v jiných formách bytové nouze (v přelidněných, nehygienických ubytovnách nebo v chátrajících domech v tzv. vyloučených lokalitách).
Ubytovat lidi bez domova v prázdných hotelech a v turistických „noclehárnách“ (bytech pronajímaných krátkodobě prostřednictvím platforem jako je Airbnb) je logické a správné řešení. Jen v Praze se teď vyprázdnily tisíce hotelových pokojů a „Airbnb bytů“ poté, co turisté s počínající pandemií odjeli z města. Vedení města (nebo stát) by mohlo vlasníkům těchto bytů platit přiměřený nájem za své občany v bytové nouzi, případně by si mohlo město byty přímo pronajmout (a lidé, kteří dosud byli v bytové nouzi, by formálně byli vůči němu v podnájemním vztahu). Pokud přímo neuvažovat o dočasném vyvlastnění/umístění nuceného nájemníka ve veřejném zájmu… V Kalifornii takto využívají hotely a motely pro zajištění přístřeší pro 108 000 lidí bez domova.
8. Zastavení veškeré aktuálně nedůležité práce
Velká koncentrace lidí bez jakýchkoliv ochranných pomůcek je nebezpečná. Všichni pracující, kteří přichází do styku s kolegy a zákazníky jsou potenciálně ohrožení nákazou. Pokud nemají zajištěné nejlepší možné ochranné prostředky, je pro zdraví jejich i jejich kolegů blízkých lepší do práce nechodit. To ale nesmí znamenat propouštění nebo to, že zůstanou bez prostředků. Přednost má zdraví lidí, ne byznys!
★★★
Tato nutná opatření pochopitelně nebudou levná. Naštěstí v Česku podniká mnoho zbrojařských, fosilních a jiných krajně neetických firem, které by konečně měly přijmout společenskou zodpovědnost za své jednání. Jak správně říká Mirek Kalousek: „Po šesti tučných letech kapitalizace zisků přichází doba socializace ztrát. Ideologii stranou. Ač duší pravičák, vůbec bych se nebránil tomu, aby nejvíce přispěli ti, kteří v posledních letech nejvíce zbohatli. PPF, Agrofert, CPI, EPH, atd…“ Ne jako Kellnerova PPF, která se jen snaží na situaci zlepšit své pochroumané PR. Chtěli bychom vzkázat: „Pár respirátorů to nevytrhne, Petře!“.
Pro všechny ostatní, kteří nemají moc ani prostředky: Buďme solidární, starejme se o sebe navzájem! Nedopusťme zneužití krize pro autoritářské a asociální změny ve společnosti!
Kolektiv 115, Praha, 14. 3. 2020