Nenecháme se zastrašit!

Prohlášení antiautoritářských kolektivů k žhářským výhružkám

V červnu obdržely dva prostory – jeden úzce spjatý s antiautoritářským děním, další spojený s ním pouze jedinou konanou akcí (konkrétně jde o infoshop Trhlina a komunitní centrum Žižkostel) – explicitní hrozbu žhářským útokem, doprovázenou pohozením předmětů a vzkazů jasně naznačujících žhářský záměr. Výhrůžky posléze doprovodil e-mailem zaslaný seznam požadavků založených zčásti na protiukrajinských fabulacích, zčásti na (dogmatických) formulacích natolik obecných, že by jejich splnění znamenalo konec velké části aktivit poškozených.

Není to první případ nepřijatelných praktik a zastrašování těch, kdo podporují ukrajinské antiautoritáře*ky a staví se proti putinovské invazi. Považujeme za normální, že se v rámci antiautoritářského hnutí na řadě témat neshodneme a naše cesty se rozejdou. Případnou kritiku je ale třeba odlišit od agrese, jejíž náplní ve výsledku není reálná antimilitaristická agenda, nýbrž vyřizování si účtů s konkrétními i nahodile vybranými „nepřáteli“.

Mezi tyto nepřijatelné praktiky patřily výhrůžky násilím na webu tzv. Antimilitaristické iniciativy, spojené s veřejným označováním protistrany za ledacos – od „levice kapitálu“ přes „sráče“ po „práskače a jejich komplice“ a „zrádce”, proti kterým musí přijít „důrazná odezva“ a je třeba je „vypráskat“, pokud ne zabít (např. dle citace „Historie je plná příkladů jak revolucionáři*ky přistupují k udavačům a jejich komplicům.“).

Mezi takové praktiky patřil i doxxing osobních jmen antiautoritářských aktivistů na blogu lukasborl.noblogs. Šlo o bezprecedentní narušení bezpečného prostoru, jímž se antiautoritářské hnutí snaží být.

Jde o asymetrický konflikt, kdy se antiautoritářské kolektivy dlouhodobě snažily „čekat, až to přejde“ a věnovat se svým běžným aktivitám, zatímco sektáři průběžně stupňovali míru agrese. Výsledkem jsou obavy o bezpečnost akcí, prostorů a jednotlivců, na které se sektářská kampaň zaměřovala buď cíleně či nahodile, ale s obzvláštní zlomyslností, která je za poslední dekády srovnatelná snad jen s aktivitami neonacistů.

Represivní složky nyní zásluhou agresorů dostávají do rukou cenný nástroj – v prvé řadě právě proti poškozeným. Případná další eskalace tedy hrozí nejen reálnými škodami na zdraví a infrastruktuře, kterou antiautoritářské hnutí rozvíjí, ale v i citelným posílením možností sledování a represe ze strany státu.

Sektáři se nepřímého využití represivních složek neostýchají. V jednom z dřívějších případů neváhali nahlásit nástražný výbušný systém na benefičním koncertě pro ukrajinské Kolektivy solidarity. Z minulosti víme, že policie může nahlášení bomby na koncertě využít k mnoha nepříjemným krokům.

Podepsané kolektivy prohlašují, že proti sektářské agresi stojí pospolu a budou se vzájemně podporovat. Odsuzují snahy o zastrašování a štvaní vedoucí k nenávisti vůči všem, kdo neodpovídají určeným ideologickým měřítkům, a uznávají právo napadaných subjektů na sebeobranu. Ty, kteří se dopustili útoků, výhrůžek a doxxingu, nepokládáme za součást stejného hnutí, odmítáme je tolerovat v prostoru antiautoritářského hnutí a necítíme vůči nim solidaritu. Svým jednáním se jí sami zřekli.

Společně proti sektářství a dogmatismu v antiautoritářském prostředí!

Trhlina

Kolektiv Anarchistického festivalu knihy

Riot over river

Mad Duck Booking

Kolektiv 115

Anarchistická federace

Dekonstrukce

Alt*prajd Praha

Výbor na obranu revoluce v Rojavě

FNB-Plzeň

FNB-Karlovy Vary

Solidrones

Resistance Support Club

Nakladatelství AF

Utopia Libri

Černorudý čtenářský deník

FNB-Praha