United we stand: Braňme navzdory všemu autonomní antifašismus!

V Německu se chýlí ke konci politický soudní proces známý jako Antifa-Ost (Antifa-východ) proti antifašistce Lině a dalším německým antifašistům, kteří jsou obviněni z několika útoků na neonacisty a také ze „zločinného spolčení“. Přinášíme překlad výzvy k účasti na velké antifašistické demonstraci, jež se má konat v Lipsku v den X, tj. v sobotu, jež bude následovat po vynesení rozsudku. Aktuálně vše nasvědčuje tomu, že rozsudek bude vynesen ve středu 31. května. Pokud tomu tak bude, bude se demonstrace konat v sobotu 3. června. Buďte připraveni bránit autonomní antifašismus! Buďte připraveni vydat se na demo do Lipska!

• 

O spektakulárním zatčení Liny v listopadu 2020 a o obviněních, jež proti ní a dalším antifašistům byla vznesena, jsme v minulosti psali tady nebo tady. Lina a další jsou v tuto chvíli ve vyšetřovací vazbě už více než dva a půl roku. Antifašisté byli obžalováni z devíti útoků na neonacisty a také ze „zločinného spolčení“ na základě gumového, „antilevičáckého“ paragrafu 129 trestního zákona, u kterého stačí prokázat členství, podpora či propagace skupiny, ne nutně účast na jakýchkoliv činech. Jednotlivé činy, z nichž jsou antifašisté viněni, jsou přehledně popsány tady a tady (detaily vč. shrnutí jednotlivých jednacích dnů a kontextu pak jsou k dispozici tady). Proces s „Antifa-Ost“ před vrchním zemským soudem v Drážďanech se nyní po více než roce a půl a téměř 100 jednacích dnech pomalu chýlí ke konci. Státní zástupce pro Linu požaduje trest odnětí svobody v délce 8 let (viní ji z organizování aktivit), pro další tři obviněné pak mezi 2 roky a 9 měsíci a 3 roky a 9 měsíci).

I když je v Česku organizované neonacistické hnutí už dlouho v troskách a hrozba z jeho strany je mj. díky militantnímu antifašismu malá, v sousedních zemích tomu je jinak. A zejména v Německu, kde neonacisté jen od roku 1990 spáchali přes 200 vražd lidí jiné barvy pleti, ideových odpůrců, queer-lidí a dalších. Každou chvíli vycházejí najevo další a další případy ozbrojování neonacistů, plánování útoků, pronikání neonacistů do ozbrojených složek státu, plánování státního převratu atd. Účinná antifašistická sebeobrana je v této situaci, kdy se nelze absolutně spoléhat na stát, který je tradičně „slepý na pravé oko“, nezbytností. A stejně tak je třeba stavět se na odpor proti snahám o kriminalizaci antifašismu a proti snaze státu zastrašovat antifašisty a antifašistky, což je role, kterou má aktuální proces sehrát. V neposlední řadě je třeba být solidární s aktivisty a aktivistkami vystavenými státním represím. Přinášíme proto překlad výzvy k účasti na demonstraci v Lipsku v den X (pravděpodobně v sobotu 3. června).

---

United we stand: Braňme navzdory všemu autonomní antifašismus!

8. května 1945 zničili spojenci národněsocialistický sen o „tisícileté říši“. Německá armáda, včetně poslední mobilizace Volkssturmu, byla poražena, Hitler si vzal život ve svém vůdcovském bunkru v Berlíně, řada nacistických předáků byla uvězněna nebo popravena, veškeré organizační struktury národního socialismu byly rozbity a zakázány. Nastal čas eliminovat jeho vliv na všechny složky společnosti. Kvůli hlubokému zakořenění národněsocialistické ideologie v německém národě měli být Němci převychováni k hodnotám demokracie a lidských práv.

Tento plán však selhal. Řadě nacistů se podařilo uniknout spojeneckému stíhání, mimo jiné i díky rostoucímu konfliktu mezi západními mocnostmi a Sovětským svazem. Nabídli své služby v boji proti komunismu, a proto mohli v mnoha případech získat zpět své bývalé pozice. Opět zastávali funkce soudců, reorganizovali zpravodajské služby, našli své místo v nových politických stranách, stali se součástí policie a administrativy. Národně socialistické smýšlení přetrvávalo i v německém obyvatelstvu. Několik let po 8. květnu se Německo navenek prezentovalo jako reformovaná demokracie, uvnitř však bylo všechno jen ne denacifikované. A přestože v samozvaném antifašistickém „dělnicko-rolnickém státě“ (NDR) byli nacisté zpočátku důsledněji stíháni a nemohli dosáhnout vyšších státních a společenských funkcí, zůstali i zde nakonec nepostiženi. Brzy se ukázalo, že duch národního socialismu nikdy nezemřel. Někdy nesměle, jindy zcela zjevně ukazoval svou tvář.

Přestože oba německé státy svým způsobem propagovaly boj proti fašismu a znovunastolení národního socialismu, v žádném okamžiku své historie nebyly schopny tyto sliby naplnit. Propletení státních orgánů se starými i novými nacisty, nebo dokonce otevřené odkazování na krajně pravicové myšlenky jsou na denním pořádku a v poslední době ještě zesílily. Pokusy o odhalení příčin obratu Německa k národnímu socialismu byly navíc ze strany státu i obyvatelstva důsledně sabotovány. Hlubší zkoumání bylo nahrazeno neustálým naříkáním a stěžováním si nad tíhou německé viny a nelibost, že není možné konečně zapomenout a přenést se přes to, co nikdy nebude zapomenuto.

Boj proti fašismu a národnímu socialismu v Německu byl vždy bojem, který je třeba vést zdola. Byli to staří komunisté a anarchisté, odborářští aktivisté a aktivistky a spolky jako VVN/BdA[1], kdo ke konci národního socialismu rozpoznali, že boj proti fašismu není vyhraný a není u konce. Nikdy se jim nedostalo podpory od státu a často ani od společnosti, spíše zakoušeli represe. Teprve v 60. letech se někteří studenti a studentky zradikalizovali a zapojili se do boje za svobodnou společnost a proti fašismu.

Přes veškeré úsilí se fašistická a národně socialistická pravice dokázala reorganizovat nad setrvání starých nacistů ve státních strukturách. Od 80. let se stále častěji objevovaly pokusy přenést boj proti tzv. gastarbeiterům a politickým odpůrcům do ulic. Kromě toho se v NDR zformovalo aktivní pravicové skinheadské hnutí vedené nacisty, které je příčinou toho, co se ve sjednoceném Německu v 90. letech připomínalo jako „léta baseballové pálky“. Stát se proti otevřeně rasistickému davu neonacistů a „úplně normálních Němců“ nijak nepostavil, obsahově naopak byl na jejich straně, zatímco vzdělaná střední třída zapalovala svíčky a tvářila se znepokojeně. To je to jediné, co se občanský antifašismus mohl a může dosáhnout.

Každému myslícímu a soucitnému člověku je však jasné, že zastavit sílící fašisty a národní socialisty lze jen jedním způsobem: přímou konfrontací s fašistickým nepřítelem, bojem o ulice a odporem proti zabírání prostoru fašisty. Je třeba vrátit jim úder všude, kde je to možné, rozehnat jejich shromáždění, odhalit a uzavřít jejich bezpečné prostory, vypátrat jejich tajná setkání, infiltrovat jejich struktury, najít a zveřejnit jejich působiště. A dále: udržovat při životě památku obětí národněsocialistického teroru, demaskovat fašistickou ideologii, odhalovat její propagandu a věnovat se výzkumu pozadí a příčin fašismu, abychom je pochopili. Tohle je autonomní antifašismus. Tohle jsme my.

Od té doby, co existuje autonomní antifašismus, se musíme potýkat nejen s fašistickým nepřítelem, ale také s represemi státu vůči nám a s nepřátelstvím společnosti, která spíše než v neonacistech a fašistech vidí zdroj problémů v nás.

Represe se projevuje zejména v četných vyšetřováních proti autonomním antifašistům a antifašistkám podle § 129 a 129a/b Trestního zákoníku (StGB)[2], které na jedné straně znamenají rozsáhlé špehování a na druhé straně záměrně klasifikují organizovaný antifašismus jako záležitost zločineckých a teroristických skupin. Trestní zákoník a jeho aplikace ukazují, že německý stát a jeho neonacisté chtějí v reakci na autonomně organizovaný antifašismus zasáhnout tak tvrdě, jak jim zákony dovolí.

Dnes jsou naši soudruzi a soudružky opět vězněni a je proti nim vedeno soudní řízení. Jsou obviňováni z toho, že se postavili proti fašismu. Lina je ve vazbě už [více než] dva roky[3], a to na základě sexistického předpokladu státu, že se pod tlakem vyšetřovacích orgánů zhroutí a bude spolupracovat. Podle státního zástupce, jehož pohled se neliší od pohledu krajně pravicových agitátorů, by měli jít čtyři obvinění spolu s dalšími lidmi na mnoho let do vězení. Stát zastoupený generální prokuraturou se v řízení prezentuje jako zastánce míru a svobody slova, jako nadřízený a nestranný orgán, který zakročuje proti skupině zločinců. To je však pokrytecké: je to stát, kdo produkuje sociální rozpory, chrání neonacisty svými zákony a úřady, sám je produkuje a zaměstnává je a toleruje ve svých úřadech. V tomto procesu není stát ničím jiným než ochráncem a obhájcem fašistů a národních socialistů, ať už si o sobě myslí a říká cokoli.

Přestože proces s Antifou Ost ještě neskončil a rozsudek stále není vynesen, obáváme se, že neskončí ve prospěch obviněných. S tímto očekáváním je nám jedno, zda jsou obžalovaní skutečně vini tím, z čeho jsou obviněni, či nikoliv. Koneckonců nejde o tyto konkrétní činy, ale o útok na autonomní antifašismus a autonomní antifašisty a antifašistky: obvinění jsou stíháni za nás všechny a zastupují nás všechny. Jejich neštěstí a vyčerpávající a paralyzující soudní proces nám i všem ostatním mají ukázat, čemu budeme čelit, pokud se budeme proti neonacistům bránit autonomně a účinně.

Proto je také pro soud a státní zástupitelství irelevantní, zda obžalovaní spáchali trestné činy, které jsou jim kladeny za vinu, či nikoli. Reprezentativně se trestá určité jednání. Jednání, kterého bychom se nikdo neměli dopouštět. Mělo by nám být jasné, že antifašismus by neměl být ničím jiným než směsicí znepokojených a dobře míněných nedělních projevů, represí vůči takzvaným krajně pravicovým „ojedinělým případům“, která se vyčerpává především tím, že se odehrává v záři reflektorů médií, a předstíraným porozuměním. Pokud se na tomto antifašismu akreditovaném hluboce rasistickým státem nepodílíme, pak nejsme antifašisty, pokud se ho nechceme účastnit, pak bychom se do něj neměli plést.

Nenecháme se však otupit ani zastrašit. Stojíme na straně obviněných soudruhů a soudružek. Opouštíme princip solidarity s lidi, kteří přešli na druhou stranu.[4] Dokud nebudou vyrvány kořeny fašismu, budeme proti němu bojovat, a dokud budou soudruzi a soudružky ohrožováni a šikanováni státní represí, budeme stát po jejich boku. Současné útoky ze strany státu jsou tak fatální, protože mají zasít strach a nejistotu v antifašistických strukturách, a to zejména v době, kdy je autonomní antifašismus tak naléhavě důležitý.

Chceme vyjádřit naši neutuchající vůli čelit starým i novým nacistům a fašismu jakéhokoli druhu, stejně jako solidaritu se všemi stíhanými antifašisty a antifašistkami. Až bude vynesen rozsudek v procesu s Antifa Ost – ať už bude výsledek jakýkoliv –, vyjdeme následující sobotu v Lipsku do ulic a ukážeme státu, justici a policii, co si myslíme o pronásledování a zavírání soudruhů a soudružek do vězení.

Ať žije autonomní antifašismus!

Přijďte v sobotu po vynesení rozsudku v procesu s Antifou Ost na autonomní protest Den-X v Lipsku!

#FreeLina #FreeAllAntifas #AntifaOst #Solidarity

Výzva byla původně zveřejněna v němčině 15. července 2022 tady. Tady si můžete přečíst doplnění výzvy psané z pozic feministického antifašismu.

[1] Vereinigung der Verfolgten des Naziregimes – Bund der Antifaschistinnen und Antifaschisten (Unie stíhaných nacistickým režimem – Svaz antifašistek a antifašistů). (pozn. překl.)

[2] § 129 Zakládání zločineckých spolčení, § 129a Zakládání teroristických spolčení, § 129b Zločinecké a teroristické organizace v zahraničí. (pozn. překl.)

[3] Od 5. listopadu 2020. (pozn. překl.)

[4] Klíčovým svědkem obžaloby je Johannes Domhöver. Ten poté, co byl několika bývalými soudružkami obviněn ze sexualizovaného násilí, začal spolupracovat se Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (civilní kontrarozvědkou) a Spolkovým kriminálním úřadem (LKA). (pozn. překl.)

---

Text výzvy My všichni jsme § 129 aneb Proč pojedeme do Lipska od Ermittlungsausschuss Dresden a Rote Hilfe Leipzig si můžete přečíst tady.

Může se stát, že policie antifašistickou demonstraci v Den X zakáže. To ovšem neznamená, že by se akce nekonala. Info a pár rad pro takovou situaci v angličtině najdete tady.

Aktuální informace k procesu s Linou a spol. a k chystaným protestům můžete sledovat nejlépe na twitteru Solidaritätsbündnis Antifa Ost, tagXantifaost nebo Wir sind alle LinX! S tím, jak se bude vynesení rozsudku a s ním Den X blížit, budeme také o tématu více informovat na našich sociálních sítích.